|
léto 2003:
Mars na dohled
Prakticky po
celé léto budou přímo ideální podmínky ke sledování "červené" planety
Mars. V noci z 26. na 27. srpna se přitom Mars ocitne nejblíže k
Zemi: obě tělesa oddělí pouze 56 milionů kilometrů. Zvečera ho najdete
nad jihovýchodem a s ohledem na jeho velkou jasnost a nápadné oranžové
zabarvení s nebude s identifikací Marsu žádný problém. Planeta se
o prázdninách nachází v souhvězdí Vodnáře a je viditelná až do svítání.
Planeta Mars
je jedinou, u níž dohlédneme až na povrch, navíc je v současné době
jediným cílem řady meziplanetárních sond. Vaši pozornost upoutá
na první pohled: na rozdíl od běloskvoucího Jupiteru či Venuše je
Mars zřetelně naoranžovělý. Proto si také vysloužil jména řeckého
či římského boha války. Pokud se na Mars podíváte dalekohledem,
budou bezesporu nejnápadnější jeho polární čepičky, které se tváří
jako bílé skvrny kolem severního a jižního pólu. Snadno viditelné
jsou i některé další útvary. Především tmavá Syrtis Major, která
byla objevena už v 17. století. Svým tvarem připomíná Afriku, ostatně
právě podle jejího severního pobřeží byla pojmenována. Od ní na
západ se pak táhne temný pás: Sinus Meridiani, jímž prochází i "nultý"
poledník. Nad Syrtis Major leží světlá kruhová skvrna Hellas, pozůstatek
po dávném dopadnu jedné veliké planetky. Bezesporu nejvíc se ale
bude o Marsu mluvit až na začátku roku 2004. Právě tehdy k němu
totiž dorazí celá flotila meziplanetárních sond: dvě americké, jedna
evropská a jedna japonská.
|
| Planeta Mars
je jedním z mála těles Sluneční soustavy, u kterých můžeme i malými
dalekohledy sledovat alespoň nějaké detaily. Záběry, které nám Mars
představují, však odpovídají tomu "nejoptimističtějšímu" pohledu.
S běžným dalekohledem, jenž si můžete koupit ve foto potřebách za
pět, šest tisíc korun neuvidíte nic jiného než světlou polární čepičku
a temnou Syrtis Major (na prostředním záběru). Foto Marsu Antonio
Cidadao, kresby jednotlivých kosmických sond pracujících nebo letících
k Marsu JPL, NASA, ISAS.. |