konec března 2004: Merkur

Legendy tvrdí, že slavný astronom Mikuláš Koperník na smrtelném loži litoval jediné věci -- nikdy prý nespatřil planetu Merkur, která se věčně utápí ve slunečních paprscích. Realitou však zůstává, že za příznivých podmínek Merkur uvidíte docela snadno. Začněme ale po pořádku: Jelikož se planeta kolem Slunce pohybuje ve vzdálenosti od 46 do 70 milionů kilometrů, z pohledu ze Země se nikdy od Slunce nevzdaluje na více než 28 stupňů. Proto také zapadá nanejvýš o dvě hodiny později (nebo o stejnou dobu dříve vychází). Období jeho dobré viditelnosti se pak omezuje na několik dní jednou za zhruba dva měsíce. Přesto všechno není obtížné Merkur zahlédnout. Od poloviny března 2004 se totiž ocitne na večerní obloze, nízko nad západním obzorem. Bez dalekohledu bude patrný jako poměrně nápadná hvězda, která nebude mít v bezprostředním okolí konkurenci. Jedinou výjimkou je další planeta - Venuše, vysoko nad Merkurem. Při hledání "ohnivé" planety vám může pomoci i Měsíc, jenž se 22. března ocitne vlevo od Merkuru. Pokud na planetu namíříte dalekohled, budete nejspíš zklamáni. Obraz kazí nejen neklid zemské atmosféry a její malý úhlový průměr, ale též fádnost Merkurova povrchu. Už v menších dalekohledech si však určitě všimnete, že jeví podobně jako náš Měsíc fázi.