Fantasknost chvíle

Zatmění začne v sobotu 31. května 2003 po půlnoci našeho času, tedy ještě v době, kdy bude Měsíc i Slunce při pohledu ze střední Evropy pod obzorem.

Měsíční stín se naší planety poprvé dotkne ve 3 hodiny 46 minut letního středoevropského času v oblasti Arabského poloostrova u Perského zálivu. Poté se postupně rozšíří prakticky do celé Evropy, severní Asie, Arktidy, severních oblastí Kanady a také do Aljašky. Posledním místem odkud bude zatmění Slunce viditelné se stanou chladné vody severního Pacifiku, nedaleko Aleutských ostrovů. Měsíční stín v těchto místech opustí Zemi ráno, kolem půl deváté našeho času. Přes celou planetu tedy přeběhne za necelých pět hodin.

Cestu měsíčního stínu v sobotu 31. května 2003 po zemském povrchu názorně dokumentuje tato zrychlená animace. Světle šedou barvou je vyznačena oblast, ze které je patrné částečné zatmění Slunce. Zcela tmavá polokoule planety vlevo pak odpovídá oblasti, kde je Slunce pod obzorem (je zde tedy noc). Vpravém horním rohu běží světový čas UT. Ve 3 hodiny 42 minut se u severního pobřeží Velké Británie objeví místo, kam bude dopadat špička plného měsíčního stínu (má tmavě červenou barvu). Odtud proto bude patrné prstencové zatmění Slunce (jeho délku najdete vpravo dole). Autor A T. Sinclair.

Ze všech těchto oblastí bude patrné částečné zatmění Slunce. V sobotu 31. května 2003 však můžete -- z mnohem menšího území -- zahlédnout i zatmění prstencové. Ve středu 28. května 2003 se totiž Měsíc ocitne nejdál od Země. Jeho úhlová velikost bude menší než úhlová velikost Slunce, takže Měsíc o tři dny později dokáže zaclonit téměř celý sluneční kotouč -- vyjma úzkého prstence.

Spojnice Slunce-Měsíc se přitom o naši planetu jenom otře -- proletí poblíž severního pólu. Proto prstencové zatmění v sobotu 31. května 2003 zahlédnete pouze ze severního Skotska, například od jezera Loch Ness, Shetland a Faerských ostrovů nebo z Islandu či ze středního Grónska. Trvat bude nanejvýš tři a půl minuty a Slunce se v té době promění v krásný, ale velmi tenký a pravděpodobně jemně oranžový prstýnek. Samozřejmě, že předtím bude patrné jak Měsíc Slunce postupně zakrývá. Stejně tak bude částečné zatmění po patřičně dlouhou dobu pozorovatelné i po "prstencovém" finále.

Smutní však nemusíme být ani my, Evropané. Stačí se podívat na mapu uvedenou na jedenácté straně tohoto stručného průvodce. Španělé a Portugalci mají smůlu: Po celou dobu zatmění zde bude Slunce schováno pod obzorem. V "šedé zóně", kam náleží Irsko, většina Velké Británie, Francie, Itálie a Řecka, bude viditelný pouze konec úkazu, krátce po východu Slunce. Ve zbývající části evropského kontinentu se však můžeme těšit na více než polovinu zatmění, dál na východě dokonce na úplně celé představení. Jaká největší část slunečního disku bude v průběhu zákrytu schována, naznačují hranice načrtnuté ve stejné mapě: Zatímco na Islandu nastane prstencové zatmění, ve švédském Stockholmu zmizí zhruba devadesát procent Slunce, v Budapešti "jenom" sedmdesát procent a Turci v Istanbulu se mohou připravit na okamžik, kdy Měsíc ukryje asi polovinu slunečního kotouče. Samozřejmě pokud bude pěkné počasí.

Tmavá oblast vyznačuje území, odkud nebude zatmění viditelné. Šedá oblast představuje tu část, odkud bude patrný pouze konec zatmění krátce po východu Slunce. Ve zbytku Evropy budeme sledovat více než polovinu celého zatmění (ev. celý úkaz). Pomocí nakreslených hranic snadno odhadnete, jaká největší část Slunce bude v daném místě zakryta Měsícem.